7 věcí, které (ne)víte o skřípání zubů

Nepříjemné noční zvuky, které často vyvolávají představu právě večeřící myší rodinky, ve skutečnosti vyluzují naše zuby. Jevu, kdy je člověk nevědomky zatíná a tře s nimi o sebe, se odborně říká bruxismus. Jde o poruchu, kterou trpí zhruba polovina populace. Dobře ho znali už staří Řekové. Ti měli pro skřípání zubů termín „brychein“. Zmínky o něm najdeme v Bibli, ale i v Dantově Peklu.

1. Tlaku a tření zubů v noci nejsme schopni zabránit
Zuby se za normálních okolností vzájemně dotýkají během polykání a na konci žvýkání. Odborníci spočítali, že to je asi 20 minut denně. Ve spánku se pak mimovolně stahují žvýkací svaly a zuby na sebe tlačí. Většinou se tak děje v druhé fázi spánku (tzv. lehký spánek). Tehdy se zvyšuje tepová frekvence, člověk rychleji dýchá a svaly v čelisti se stahují.

2. Někdy se bruxismus může objevit i přes den
I v těchto případech jde o mimovolní zatínání zubů. Může to být nevědomá reakce na stresové situace, na chronickou bolest nebo důsledek špatného životního stylu. Někdy se napětí v čelisti objeví i v okamžiku psychického napětí. „Denní“ bruxismus však lidé mohou ovlivnit a zamezit mu.

3. Příčiny jsou většinou psychické
Odborníci se přiklánějí k tomu, že za bruxismem u dospělých stojí především dlouhodobý stres a úzkost, také poruchy spánku či spánková apnoe, epilepsie i syndrom neklidných nohou. Mezi rizikové faktory patří alkohol a kouření.

4. Skřípání zubů postihuje i děti
Stává se to v období prořezávání zubů nebo v průběhu infekčních onemocnění. Stejně jako u dospělých může bruxismus vyvolat stres – například problémy ve škole nebo doma. S přibývajícím věkem bruxismus u dětí většinou postupně zmizí.

5. Zuby se opotřebují
Tření zubu o zub chrupu rozhodně neprospívá. Kousací plošky se obrušují, zuby se mohou začít kývat a lámat. Bývají citlivější na studené a teplé nápoje a jídlo. Někdy je to spouštěč různých onemocnění dásní.

6. Bruxismus vyvolává i migrénu
Zvýšená únava svalů, bolest čelisti, krku, zad i migréna – i to může být důsledek skřípání zubů. V horších případech ještě zánět čelistního kloubu, hučení v uších a únava.

7. Samotný zubař nepomůže
Na léčbě bruxismu spolupracují odborníci napříč lékařským spektrem. Diagnózu určuje zubní lékař, který pacienta podrobně informuje o problému a navrhuje plán léčby. Fyzioterapeut pomůže uvolnit svaly, logoped může pomoci s úpravou žvýkacího systému. Důležitou roli může hrát osteolog, neurolog, ortodontista nebo psycholog. Zapomínat by se nemělo na testy spánku ve spánkové laboratoři. Dobré výsledky může mít hypnóza nebo meditace.

Tip – Chránič proti opotřebení zubů a oslabení dásní

Jediným z prokázaných účinků chrániče je ochrana a následné zpomalení opotřebení zubů. Může také zmírnit sílu při skusu. Čím více jsou vaše ústa otevřená, tím menší silou musíte skousnout. Je to stejné jako u skusu krokodýla: s malým kouskem dřeva v ústech nemůže skousnout. Tím je také do jisté míry chráněn i závěsný aparát zubu – měkké tkáně, do kterých je zub zasazen. Chránič tedy může zabránit závažným poškozením u některých rizikových pacientů a prodloužit životnost uvolněných zubů. Je však třeba být ostražitý u obtíží s dýcháním a u spánkové apnoe. U nich může chránič způsobující uvolnění dolní čelisti zvýšit počet tzv. obstrukčních epizod – zhoršení zdravotního stavu u plicních onemocnění. V těchto případech – a že jsou velmi časté – je nutné provést komplexnější analýzu spánku.