Bruxismus – trpíte skřípáním zubů?

Staří Řekové měli slovo pro to, co nyní označujeme jako bruxismus: „brychein“ – tření nebo skřípání zubů. Vzhledem ke zmínkám o tomto „skřípání zubů“ v Dantově „Infernu“ i v Bibli může být takový jev starý jako samo lidstvo. Jeho příčiny, mechanismy a léčba jsou však stále do značné míry neznámé a mezi pacienty i stomatologickými odborníky se nadále šíří různé dezinformace. Pro osvětlení tohoto tématu vám přinášíme odpovědi na otázky spojené s touto problematikou.
Především je třeba se zajímat o fungování celého lidského těla bez hranic mezi lékařskými obory a specializacemi. Pokud se se začnete o bruxismus zajímat, je třeba porozumět tomu, proč jím trpíte.

Bruxismus je tzv. parafunkcí. Co to znamená?
Aktivity žvýkacích svalů, které pohybují čelistmi, jsou rozděleny do dvou kategorií:
– První je funkční „normální“ svalová aktivita, která zahrnuje žvýkání, mluvení a polykání. Sečteme-li momenty, kdy se zuby vzájemně normálně dotýkají – během polykání a na konci žvýkání – dostaneme ne více než 20 minut denně. Po zbytek dne zuby dělí malé mezery a svaly mají minimální napětí – jen takové, aby čelilo gravitaci a drželo ústa zavřená.
– Druhou kategorií je parafunkční aktivita, která zahrnuje bruxismus – opakující se aktivitu čelistních svalů v podobě svírání a tření zubů, nebo zasouvání či vysouvání dolní čelisti za spoluúčasti svalů jazyka nebo bez něj. Během parafunkce svaly společně pracují na aktivitách, pro které naše tělo nebylo uzpůsobeno.

Jaké jsou následky bruxismu pro zuby a dásně?
Důsledkem pro zuby je jejich opotřebení na okluzních (kousacích) ploškách a v oblasti krčků, zvýšená mobilita (pohyblivost – „kývavost“ zubů), lámavost a hypersenzitivita (přecitlivělost). Pro dásně představuje bruxismus faktor zvyšující výskyt jejich onemocnění. Dalšími následky bruxismu jsou zvýšená únava svalů, bolest čelisti, krku a zad a bolesti hlavy – bruxismus může fungovat jako spouštěč migrén – stejně jako nadměrné zatížení a zánět čelistního kloubu s bolestí kolem uší, hučením v uších a únavou. Únava může postihovat i blízké osoby, protože někdo tře zuby ve spánku tak hlasitě, že tím budí své partnery.
Symptomy se mohou u jednotlivých pacientů lišit, ale stejně tak i tolerance pacienta. Někteří lidé mohou zatínat zuby celý den a noc, aniž by pociťovali bolest, dokud se u nich nezačne projevovat opotřebení zubů a problémy s dásněmi. Jiní mohou mít náročný týden, zatínat a třít zuby více než obvykle a hned se u nich dostaví bolest čelisti a bolesti hlavy z napětí.

Proč lidé třou nebo zatínají zuby? Projevují se nějaké genetické faktory?
Mechanismy bruxismu jsou stále do značné míry neznámé. Existuje nicméně několik známých příčin:
– K tzv. bdělému bruxismu často dochází v důsledku nevědomého špatného návyku. Mnoho lidí může strávit roky nevědomým stahováním svalů čelistí, aniž by jeho vlivem zažívali svalové napětí a bolest. Tato svalová hypertonie (napětí), je spojena s nadměrnou aktivací tzv. sympatického obranného nervového systému. Jakýkoliv signál, který je vnímán tělem jako agrese, má vliv na aktivaci našeho obranného systému a kontrakci určitých svalů v těle. V akutních situacích je to ve skutečnosti velmi užitečné a dokonce nepostradatelné. Když však tělo vnímá agresi chronicky, vyčerpává své rezervy, až přestane fungovat. Stresující prostředí, přemrštěná reakce na životní události, chronická bolest nebo nezdravý životní styl, to vše jsou příčinné faktory.
– Pokud jde o spánkový bruxismus, jsou informace o výskytu, patofyziologii (negativním vlivu na tělo) a účinné léčbě omezené. Nejvíce periodických pohybů těla, končetin a čelisti je pozorováno během druhé fáze spánku – NREM (lehký spánek). Tato fáze zahrnuje drobná probouzení, která jsou spojována se zvýšenou funkcí mozku, rychlejším dýcháním, zvýšenou tepovou frekvencí a kontrakcemi svalů, zejména v čelisti. Se spánkovým bruxismem bývá spojována i řada dalších problémů: některé poruchy dýchání, jako je obstrukční spánková apnoe, nespavost, syndrom neklidných nohou, epilepsie, gastroezofageální reflux ad.

Čím se liší denní bruxismus od nočního?
Rozdílem mezi bdělým a spánkovým bruxismem je skutečnost, že bdělého bruxismu se lze vyvarovat. Pozorností a vůlí mohou pacienti svaly vědomě uvolnit. Během spánku je to o něco komplikovanější. V noci mohou být odpovědné i další faktory, takže se léčba může lišit.

Je možné bruxismus omezit? Jak?
Nabízí se možnost navštívit interdisciplinární praxi, kde spolupracují zubní lékaři, fyzioterapeuti, osteologové a logopedi. Každá specializace umožňuje optimální přístup k problému. Například zubní lékař určí diagnózu, vysvětlí odpovědné faktory, pomůže zvýšit informovanost pacienta a stanoví léčebný plán. Fyzioterapeut bude pracovat na svalové úrovni a pomůže svaly uvolnit a vrátit do jejich normální délky. Myofunkční logoped může pomoci s úpravou žvýkacího systému a nabídnout nástroje k udržení této úpravy. Osteolog se zaměřuje na muskuloskeletální systém a nutriční aspekt problému. Doma nebo v nemocnici lze také udělat testy spánku. Mimo ordinaci lze pracovat s odborníky na spánek, psychology, neurology a ortodontisty. V některých případech může pomoci také hypnóza nebo meditace.
V případě bruxismu neexistuje žádná standardizovaná, zázračná léčba – léčebný plán je určen konkrétní situací jednotlivých pacientů. Cílem je pomoci pacientům poskytnutím léčby, znalostí a nástrojů, které mohou využít.

Jaké je spojení mezi stresem a bruxismem? Proč u některých lidí způsobuje stres bruxismus a u jiných ne?
Stres sám o sobě není špatný. Lze si jej představit jako energii. V případě stresu se tělo připraví, probudí se a uvolní dostupnou energii. Tato energie může někoho uvést do pohybu nebo naopak vytvořit napětí. Energie je buď využívána k tvoření a aktivitě nebo se ukládá v těle. Tato druhá možnost vede k bruxismu, ale také k symptomům jako je hypertenze, syndrom dráždivého tračníku, únavě a zvýšení svalového tonusu v hlavě, krku a zádech. Místo, kde se toto napětí projeví, se liší člověk od člověka.

Jaký je nejlepší způsob zmírnění stresu pro jedince trpící bruxismem?
Jak zmírnit stres? Zkuste si vyhradit nějaký čas pro sebe, naslouchat sami sobě a dělat věci, u nichž se cítíte dobře. Uvolnění stresu závisí na vkusu a osobnosti každého člověka.

Je bruxismus vždy způsobený stresem? Jak je to s onemocněními čelistního kloubu?
Stres není vždy příčinou. Během dne může pacient vykazovat hypertonicitu (přílišné napětí) čelisti i v okamžiku psychického uvolnění. Nemusí si být tohoto zlozvyku pouze vědom, protože toto napětí nevnímá. V noci zasahují další faktory, jako je gastrointestinální reflux, dýchání nebo jiné. Některé jsou spojené se stresem, jiné jsou anatomické a genetické. Onemocnění čelistního kloubu jsou rozsáhlým tématem, protože závisí na mnoha faktorech.

Ochrání chránič zuby před opotřebením zubů a oslabením dásní?
Jediným z prokázaných účinků chrániče je ochrana a následné zpomalení opotřebení zubů. Může také zmírnit okluzální síly (sílu při skusu). Čím více jsou vaše ústa otevřená, tím menší silou musíte skousnout. Je to stejné jako u skusu krokodýla: s malým kouskem dřeva v ústech nemůže skousnout. Tím je také do jisté míry chráněn i závěsný aparát zubu – tedy měkké tkáně, do kterých je zub zasazen. Chránič tedy může zabránit závažným poškozením u některých rizikových pacientů a prodloužit životnost uvolněných zubů. Je však třeba být ostražitý v případech obtíží s dýcháním a spánkové apnoe. V těchto případech může chránič způsobující uvolnění dolní čelisti zvýšit počet obstrukčních epizod. V těchto případech – a že jsou velmi časté – je nutné provést komplexnější analýzu spánku.