Kazí se dětem zoubky z kojení?

Rodiny, ve kterých matka dítě kojí, se často dostávají do rozporuplné situace: Dozvídají se, že kojení je důležité a že má pokračovat i po dovršení 2. narozenin dítěte. Zároveň se však také setkávají s negativními reakcemi na kojení dítěte, které již není malé miminko.

Jedno z varování, které často slyší, zní: „Nočním kojením se kazí zuby.“
Anebo: „Kojení batolete je potřeba ukončit, aby dítě nemělo zubní kazy.“

Když má dítě již některý zoubek pokažený, tak je za příčinu často označeno kojení a matky jsou nuceny do odstavení. To rodiče samozřejmě vystraší a je pro ně těžké pochopit smíšené poselství, že kojení je dobré pro zdraví a zároveň ničí dětem zuby. Ve skutečnosti je ale kojení pozitivním faktorem pro zdravý chrup, vývoj čelisti a prevenci budoucích ortodontických problémů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) rozděluje délku trvání kojení na tři období:
• Období výlučného kojení (bez vody, čaje či jídla) v doporučeném trvání 6 měsíců
• Období kojení, které je doplněno ochutnáváním jídla a zaváděním rodinné stravy do jídelníčku, trvající do 2 let
• Od 2 let pokračování kojení v kombinaci s konzumací jídla společně s rodinou

Z této definice WHO je často jako důležité vyzdvihováno pouze první období 6 měsíců výlučného kojení a označováno za milník pro jeho ukončování. Objevuje se dokonce tvrzení, že doporučení o dlouhodobém kojení se týká zemí třetího světa. WHO však jasně definuje kojení jako významný nástroj pro zdraví a péči o děti na celém světě. Přesto je kojení po prvním či druhém roce života veřejností vnímáno spíše negativně. Ženy často uvádí, že zhruba do jednoho roku dítěte je mnoho lidí v kojení podporovalo. Pak se ale situace otočila a začaly dostávat otázky: „Ty ještě kojíš?“ Deformovaný pohled na kojení dětí starších jednoho roku je bohužel z historického hlediska ve společnosti hluboce zakořeněn, a to i v odborných kruzích.

Přes veškeré vědecké důkazy o významu kojení pro zdraví, imunitní systém, výživu, vztahovou vazbu s matkou a psychické zdraví se po prvním a druhém roce života dítěte objevuje tlak odborníků na jeho odstavení, obzvlášť, pokud má dítě větší počet zubních kazů. Trnem v oku odborníků se stává noční kojení nebo usínání dětí s prsem v ústech u kojení. Avšak studie zkoumající otázky kojení a zubního kazu kojených dětí konstatují, že kojení nezpůsobuje zubní kaz. Ten souvisí s potravinami nebo tekutinami s obsahem cukru, nesprávnou výživou anebo nedostatečným čištěním zubů. Riziko vzniku zubního kazu spočívá také v používání saviček, šidítek, krmení láhví a umělým mlékem. Dalším faktorem jsou poruchy vývoje zubní skloviny – dítěti naroste jeden nebo více zoubků, kterých sklovina je od začátku oslabená, olamuje se a zoubky se i přes všechnu péči kazí.

Kojení je evoluční mechanismus dlouhodobé péče o děti. Vědci uvádí, že pokud by kojení způsobovalo zubní kaz, byla by to evoluční sebevražda. Kojení se začalo z hlediska vzniku zubního kazu mylně považovat za problematické, protože se o něm vytvořily domněnky pocházející z poznatků o vlivu umělého mléka a krmení z láhve. Umělé mléko z láhve nebo dudlík namočený v medu mají za následek tzv. „medové zoubky“ – rozsáhlé zubní kazy vyznačující se černými pahýly zubů. Toto ale nezpůsobuje kojení. Z hlediska zubů, zubního kazu a rozvoje ústní dutiny představuje kojení a mateřské mléko úplně odlišný způsob krmení od umělého mléka a láhve s úplně odlišným vlivem na mléčné zuby.

Mateřské mléko na rozdíl od umělého mléka však není zodpovědné za zubní kaz dětí. Bakterie zubního kazu nedokážou využívat typ cukru (laktózu), který se nachází v mateřském mléce. To potvrzují i antropologické studie a také studie, které prokázaly, že mateřské mléko nemá samo o sobě potenciál poškozovat zuby, a to ani zuby již z jiných příčin poškozené či zasažené zubním kazem. Mateřské mléko obsahuje látky, které ničí bakterie zubního kazu a remineralizují poškozenou sklovinu, a tím zastavují rozvoj zubního kazu – protilátky v mateřském mléce přímo ničí streptokoky, které způsobují zubní kaz. Mateřské mléko má také ideální poměr vápníku a fosforu, což je důležité pro zdraví zubů.

Na rozdíl od krmení láhví, mateřské mléko během kojení stříká z bradavky hluboce do úst dítěte a dítě ho polyká. Mateřské mléko neobmývá zuby ani na nich neulpívá. U nočního kojení navíc mnoho dětí v noci drží prs v puse bez aktivního pití mléka – není to tak, že by měly celou noc ústa plná mléka. Noční kojení pomáhá snižovat sucho v ústech, a to snižuje riziko zubního kazu. Tyto skutečnosti prokázalo množství studií z celého světa, jakož i studie, která se soustředila na populaci, ve které je dlouhodobé kojení normou. Do této studie byly zahrnuty děti ve věku 1–3 let a závěrem se v ní uvádí, že problémem pro zuby je krmení z láhve, nikoliv kojení, dlouhodobé kojení ani kojení v noci. Světové pediatrické i zubařské společnosti doporučují, aby kojení pokračovalo i po 2. roce života a má být provázeno důsledným čištěním zubů, dentální hygienou, zlepšením výživy, snížením konzumace sladkých jídel a tekutin s obsahem cukru a prohlídkami u zubaře v pravidelných intervalech.

Pro vytvoření maximálního potenciálu pro celkové zdraví jedince v dětství i dospělosti, stejně tak i pro zdraví matky, je důležité podporovat dlouhodobé kojení v trvání delším než 2 roky, kojení na usnutí, jakož i noční kojení – odstavení od nočního kojení se spojuje se zkrácením celkové délky kojení nebo s ukončením kojení. Je nad pochybnost prokázáno, že kojení jednoznačně prospívá celkovému zdraví dítěte a matky, včetně zdraví zubů dítěte.