Úleva od stresu

Život, ať profesní nebo soukromý, může být někdy plný stresu. Co proti tomu pomáhá? Správné metody uvolnění! Představíme zde tři přístupy, se kterými se opět budete moci v klidu nadechnout.

VZHŮRU DO LESA

Co je u nás teprve novým trendem, praktikují v Japonsku již dlouhá léta. Již roku 1970 byl les Akasawa deklarován prvním „lesním rekreačním areálem“ a od počátku 80. let patří „Shinrin yoku“ (což se dá přeložit jako „koupání se v lesním vzduchu“) ke státním zdravotním programům. Mezitím se trend navracení k přírodě uchytil i v Evropě pod pojmem „lesní terapie“.

Návštěva lesa má léčivé účinky, které vědci vysvětlují jako „biofilní efekt“. To se dá vyjádřit jako skutečnost, že člověk je přírodní bytost, která se v lese, se všemi jeho smyslovými dojmy, cítí jako doma.

ZPĚT K PŘÍRODĚ
Je také jasné, že zvyšující se odcizení přírodě a život ve velkých městech má za následek stres a další nemoci. Lidský mozek se cítí v lese jako doma, protože je naprogramován na vjemy zeleně a hustého listoví. Evolučně ještě vůbec není připraven na šedou architekturu měst. Ještě více je pak zahlcen chytrými telefony, počítači a podobně.
Jeden den v lese se mimo jiné postará o snížení krevního tlaku, zvýšený výkon paměti, silnější imunitní systém a nižší náchylnost ke stresu a depresím. Při takové „lesní terapii“ si člověk musí představovat, že je znovu dítětem, které poprvé vstupuje do lesa. Musí se divit, vše si dobře prohlížet, vše prociťovat, vnímat a naslouchat. Zkrátka si v lese prožít všechny pocity a vědomě je vnímat.

TOUHA PO KLIDU
Na celém světě platí, že les představuje mystické místo plné pohádek a tajemství. Například Vikingové vnímali jasan, tehdy nazývaný Yggdrasil, jako ztělesnění celého vesmíru. Řekové v antických dobách chápali pobyt v přírodě jako nedílnou součást medicínských procedur. U nás to byli především literární romantici, kteří byli tolik fascinováni neprostupností lesa, že vytvořili koncept „lesní samoty“ a pod korunami stromů hledali klid a mír.
Touha po klidu a větší pozorné přítomnosti se sebou samým a se svým okolím je v nás hluboce zarytá. Naše tělo vůbec není stavěno na neustálé každodenní přesycení smyslů na sociálních sítích nebo opakovaného kontrolování monitoru. Kdo se chce uvolnit, musí se rozpomenout na své kořeny a navrátit se zpět k přírodě.

BĚHÁNÍM PROTI STRESU

Je to sice trochu zvláštní, ale zátěž těla spojená se sportem pomáhá při odbourávání stresu a regeneraci těla a duše. To dokazují mnohé vědecké studie a každý, kdo je sportovně aktivní, může tyto blahodárné účinky sportu jen potvrdit.
Díky němu se člověk cítí ideálně vyrovnaný a bez starostí. V psychologii se tento stav nazývá flow zážitek. Mnoho z nás tuto situaci zažije například při sledování skvělého filmu. Člověk se koncentruje jen na daný moment a úplně zapomene na vše ostatní kolem sebe. A přesně takový stav nastává i při sportu, jen mnohem intenzivnější. Tento pojem byl zaveden v 80. letech americkým profesorem psychologie Mihálym Csíkszentmihálym. Zkoumal různé oblasti života lidí a zjistil, že překonáním extrémních výzev dochází k intenzivnímu uvolnění hormonů štěstí. Takzvaní hraniční sportovci, jako jsou například artisté nebo extrémní sportovci, dosahují obrovských výkonů, během nichž vlastně jednoduše „zapomínají“ na extrémní únavu.

KROK ZA KROKEM OSVOBODIT TĚLO
Jediným problémem ovšem je, že večer na gauči s pivem a chipsy zní pro většinu lidí pohodlněji. Nebo snad ne?
Pravidelnost a dodržování plánu je na začátku to nejdůležitější k tomu, abychom vůbec porozuměli tomu, jak sport funguje. Je jedno, zda chodíte běhat, hrát fotbal, tancovat nebo cvičit jógu, každý malý prožitek úspěchu bude odměnou za vaše úsilí a uvolní pocity štěstí. Člověk si pak krok za krokem osvobodí hlavu. Hormony stresu (například kortizol) jsou totiž odbourávány prakticky jen při pohybu – pohyb by tedy neměl způsobovat žádný přídavný stres. Když pohyb způsobuje další stres, je to špatně. Závodit sám se sebou až po svou hranici je radost, ale člověk by to neměl přehánět. Mnoho studií potvrdilo, že pohyb – tedy ten v mírné intenzitě – zlepšuje náladu a stres odbourává.

SÍLA HUDBY

Je známo, že hudba také pomáhá odbourávat stres a napětí a celkově má prokazatelně pozitivní účinky na lidské zdraví.
Hudba je už odpradávna součástí lidských životů. O jejích pozitivních účincích věděli už naši předkové. Určitě se vám někdy stalo, že jste poslouchali hudbu a poskakovali jste si do rytmu, aniž jste si to hned uvědomili. Tóny zachytil nervový systém, což způsobilo pohyb svalů, aniž jsme o tom přemýšleli.

Už plod dítěte reaguje v matčině těle na uklidňující hudbu, což ovlivňuje utváření nervového systému. První máminy písně přinášejí dětem klid a pocit blízkosti. A nejen to. Hudba spojená s tancem rozvíjí u dětí motoriku.

Hudba dokáže zlepšit duševní a fyzické zdraví člověka. Jednotlivé vibrace působí i na naše vnitřní orgány. Uvolňuje endorfiny, díky kterým se cítíte šťastnější a pozitivnější. Pokud máte problém s usínáním, hudba vám může pomoci. Muzikoterapii používají k léčbě psychiatrické kliniky, psychologické poradny a novorozenecká oddělení. Pacientům pouštějí relaxační hudbu a zvuky přírody, které uklidní a uvolní tělo.