Zuby a celkové zdraví člověka

Přinášíme vám odpovědi na možné otázky ohledně celostních důsledků ošetření kořenových kanálků a důležitosti zachování zubu.

Je důležité zachování zubů s ošetřenými kanálky? Tedy vlastně ponechávání odumřelých orgánů v těle?
V rámci celostní medicíny je ke každému zubu přiřazen orgán, se kterým má být při zánětlivých změnách tento zub v přímém spojení. Úkolem záchovné stomatologie je snaha o záchranu zubů před vytržením, a to mimo jiné také prostřednictvím ošetření kořenových kanálků.
Při ošetření kořenových kanálků, tzv. endodoncii, odstraní zubní lékař infikované tkáně zubní dřeně s nervem a okolní zubní tkáně (dentin) v rozsahu celého kořenového systému zubu tak, aby se z této oblasti příčina zánětu nemohla již dále šířit do celého těla. Po odstranění veškerých infikovaných tkání, vyčištění a dezinfekci kořenového systému zubu a jeho následném zaplnění včetně uzavření zubu z jeho vrchní (korunkové) strany může takový zub bez větších problémů plnit dále dlouhá léta svoji funkci v ústní dutině. Když po takovém ošetření typické znaky zánětu (jako je zvýšená teplota v oblasti zánětu, zčervenání, otok a bolest či dokonce hnisavý výtok) vymizí, je to jasná známka toho, že terapie byla úspěšná. A taky je to důvod, proč ponechat takovýto funkční zub nadále v dutině ústní.
Srdce s chlopenní náhradou po odstranění odumřelé chlopně přece také nikdo neodstraňuje celé, dokud funguje.

Mohou se při ošetřování pacientů s problémy se zuby odhalit i další nemoci?
Stav dutiny ústní se zuby, parodontem a ústní sliznicí může ukázat na různá celková onemocnění. V ústech se často projeví virové infekce nebo bakteriální záněty. Zuby samotné ukazují například silnou abrazi u bruxistických pacientů, tedy u těch, kteří skřípou zuby, což může značit vysokou emocionální zátěž nebo stres. Dále se mohou objevit eroze při přehnané konzumaci kyselých nápojů, ale může jít také o pacienty trpící bulimií, kde vidíme poškození žaludečními kyselinami po zvracení. Existují také různá celková onemocnění, která postihují zcela jiné oblasti organismu, a přesto se mohou projevit na zubech nebo v ústech. Jedná se třeba o kožní změny nebo syndromy sdružené s nemocemi žaludku a střev, které mohou být při pečlivém vyšetření objeveny poprvé právě v ústní dutině pacienta.

V dásni mohou započít chronické záněty, které se následně mohou rozvinout v další celková onemocnění. O jaká onemocnění může jít?
Klasická parodontóza, tedy zánět závěsného aparátu zubu, způsobuje obousměrné zánětlivé reakce v celém těle, a to obzvláště v srdci, cévách, nervech, žaludku a střevech. Následně může nastat omezení srdeční funkce, vznik zánětu střev, poškození funkce nervů, zúžení nebo kalcifikace cév a s nimi přidružené orgánové destrukce. Při systematické léčbě parodontózy je během čištění subgingiválních (neboli poddásňových) oblastí do krevního oběhu uvolněno mnoho bakterií. Proto by měli pacienti například s náhradou srdeční chlopně užívat antibiotickou léčbu, aby se minimalizovalo riziko zánětu srdečního svalu nebo endokarditidy.

Co je důležitější: Čištění zubů nebo zdravé stravování?
Jen kombinace obojího nám může zajistit dlouhodobé zachování zdravých zubů. Kaz se vytváří především při častém přísunu cukru, přítomnosti zubního plaku a nedostatečném vyčištění zubů nebo dlouhé době ponechání zbytků takové potravy bez vyčištění zubů. Kdo jí často lepkavé potraviny bohaté na cukry, musí si častěji a pečlivěji čistit zuby než ten, kdo se stravuje s dostatkem vlákniny a zeleniny a má delší pauzy mezi jídly.

K tělu by se mělo přistupovat jako k celku. Důležitou roli hraje jak fyzické, tak psychické zdraví. Mnoho pacientů si svůj stres uvolňuje na zubech – příliš je zatíná nebo skřípe až do odumření některých nervů, a to dokonce zcela bez bakteriální příčiny. Přesto by měla být vždy pomocí detailní diagnostiky určena opravdová příčina bolestí zubů a pomocí praktického lékaře vyvinuta interdisciplinární, a pro každého pacienta individuální, terapie. Žádný lékař by neměl potíže pacienta oddělovat jednu od druhé. Léčba samozřejmě náleží danému odborníkovi, ale pacient by měl být vždy zvažován jako celek.